...Radek na mě lítostně kouká a já si zase zakrývám tvář dlaněma před skutečností..."Musíme se hnout Kláro,nesmíme tu jen tak sedět...pojď se třeba někam projít ...a zastavíme se někde na zmrzku.Co říkáš?" dá mi návrh Radek a povzbudivě na mě mrkne..."NE NECHCI!" zařvu na něj "Zmrzku mám doma..." dodám ještě...Chudák..moc se snaží mě nějak povzbudit jenže se prostě snaží blbě...kouknu se na manažerovu ustaranou tvář a přemýšlim.."Tag jo...jdeme někam....ale někam kde by mohl být Bill!!!" Radek kývne a pomáhá mi se zvednout...Nejdřív se mi trošku zamotá hlava,to je tim nízkym tlakem,div sebou nefláknu zpátky na zem,Radek mě ihned chytne tagže se rychle vzpamatuju a padání na zaprášenou podlahu se teda nekoná...vycházíme vedle sebe z toho baráku hrůzy a já mu navždycky dávám sbohem!...
Jdeme lesem mlčky vedle sebe..ani nevíme kam.Netuším kde by mohl být Bill...ani srdce mi nebije na poplach že jsem k němu blízko..prostě jsem ho asi ztratila..."Tag si aspoň zahrajeme nějakou hru ne?" přeruší to ticho Radek."A jakou asi?" řeknu nasupeně a protočim panenky..."V tvym případě asi Člověče nezlob se!"hmm.."hahaha vtipný manažírku..." otráveně předstírám smích a Radek už to vzdává...njn..uznávám že jsem dost protivná ale prostě se nedokážu ovládnout."Tag jo..zahrajeme si slovní kopanou..vykopáváš.." řeknu nakonec Radkovi "Tě asi nejspíš nakopnu!!" prohodí na mojí adresu a zazubí se....no jooo..konečně dneska první úsměv na mojí tváři...=o) tlemíme se asi 3 minuty a nakonec Radek řekne "Taaaagže,začínám jo?No tak já řeknu slovo ..hmm..počkej...tag třeba "DOLEVA NEBO DOPRAVA?"noo..a to jsem zvědavej jag si stim Kláro poradíš" :D:D:D nahodim nechápavej obličej a dodám "To je věta Radku...máš říct slovo.." "To je jedno...ale jako teda doleva nebo doprava?" zopakuje Radek a rukama ukáže na rozcestí před náma...musím se spoléhat na svojí intuici tagže ukážu doleva...doufám že je můj odhad správnej...
"a hrajeme na první nebo poslední písmeno?" zeptá se asi po půl hodině hraní velmi zábavné hry Radek...vyprsknu smíchy a začnu do něj bušit pěstma..Radek si mne rameno na kterym bude mít z mýho bušení za chvíli asi pěknou modřinu a směje se taky...natož že už je poměrně dospělej (noo...32 let je celkem slušný ne?=oP)má smysl pro srandu a neni to takowej ten typickej třicetiletej dědeček o holi =oD =oD =oD "Achjo Radku..končim..."řeknu s bolavym břichem z toho jag se pořád něčemu chlámem =oD "Mě už to teda abych pravdu řek taky moc nebavilo!" dodá a máme další výtlemy..."Kláro..asi bych ti měl něco říct.." řekne najednou Radek s vážnou tváří...znejistím a najednou se mi taky úsměv z tváře vytratí..."Co je?" "Nooo..měl bych ti vysvětlit to,na co jsi se ptala ještě v tom baráku...víš?" když uvidí můj zmatenej výraz,povídá dál "Nevíš...hm...ptala si se na to jag jsem se já a policie dozvěděli že jseš,teda asi spolu s Billem,v tom baráku.." najednou si všechno vybavim a kývnu..."Ten večer,tagže vlastně ze včerejška na dnešek,jsem dostal smsku od svýho bratra...psal mi něco,co jsem pojal jako dost blbou srandu...znělo to výhružně.Napsal mi že už nehodlá dál snášet to,že já jsem slavnej,tim že se objevuju po boku celebrit.A že to hodlá změnit..nedával jsem tý textovce příliš velkou váhu.S bratrem mezi náma byla vždycky taková menší sourozenecká válka o úspěch.Měl jsem prostě větší štěstí.A to on nejspíš neunesl....dost dlouho jsme se neviděli osobně.Ani mi to teda nevadí."na chvilku přestane mluvit a já se na něj tázavě podívám "Jenže stejně tomu nerozumim..co to má společnýho semnou a s Billem?" "Nooo....nad tim jsem přemejšlel celou noc a docvaklo mi to až když jsme dorazili za tebou.." "No dobře!Ale jak jsi mohl vědět že budu tady?" vykulim nechápavě oči. "No protože za mnou brzo ráno přiběhla Danča že nejseš u sebe na pokoji a vůbec neví kde bys mohla bejt,Terka říkala že s tebou byla prej v noci u baru ale pag usnula a ty si zmizela...a potom jsem zase od Kačky slyšel,díky jejímu zdroji-Gustavovi, že Bill taky zmizel...." přemítala jsem si všechno v hlavě a snažila se hledat mezi tím vším nějakou souvislost..."a pag mě napadlo že bratr prostě udělal to,co slíbil a začal likvidovat hvězdy který jsou blízko ke mě...jediný místo který mě napadlo byl ten barák..bydlela tam jedna holka se kterou jsem chodil jako puberťák ale brácha ji chtěl taky...prostě jsem měl zase štěstí...nakonec jí někdo zavraždil a její rodiče se odstěhovaly a barák zůstal dlouhou dobu opuštěnej...brácha tam trávil veškerej svůj volnej čas...prostě mě nějak trklo že jediný místo který on má je ten dům..protože domů by svoje unesený celebritky asi netahal.." už tomu začínám pomalu rozumět.."takže..to byl...to byl tvůj bratr?Ten co unesl Billa a potom i mě?" Radek kývne...
Jdeme pořád lesem..nikdo nic neříká...Radek občas zakašle na znamení že už je přílišné ticho ale mě to nějak moc neštve..spíš poslouchám svůj vnitřní hlas...teda ještě pořádně nejsem ani přesvědčená o jeho existenci ale to je celkem jedno...Sem tam zakopnem jeden nebo druhej o klacek,sem tam zvedneme ze země kamínek nebo šišku a flákneme jí do stromu před náma...Začínám mít takowej zvláštní pocit..zase mi začíná tlouct srdíčko...kouknu před sebe a předemnou se otevírá konečně ten nekonečnej les...koukám pořád na to,co stojí předemnou...jsou to neskutečně vysoký skály....
dobrý...neee...vážně je to super...líbí se mi to víc a víc ;-)